tag:blogger.com,1999:blog-5254151338904934626.post4403907232185351648..comments2014-10-10T21:39:12.706+06:00Comments on Hanoj - nebe, peklo, ráj: Bárahttp://www.blogger.com/profile/10926143853379466091noreply@blogger.comBlogger2125tag:blogger.com,1999:blog-5254151338904934626.post-1991306877991171802009-03-26T15:47:00.000+06:002009-03-26T15:47:00.000+06:00No, já uplně nevím, co na to říct. Osobně mám Hano...No, já uplně nevím, co na to říct. Osobně mám Hanoj a Hanojany ráda, i přes všechny jejich nedostatky. V autobuse se se mnou lidé dávali do řeči, dostala jsem mnoho nabídek k sňatku apod. Je fakt, že se tě tam každý snaží sedřít, co to jde, ale zas jsem se tam nikdy nesetkala s někým vyloženě nepříjemným nebo hrubým. To že se vietnamsky jakž takž domluvím mi ceny sice trochu snižovalo, bez úporného smlouvání to ale prostě nejde. Další věc, která mi občas pomohla, bylo prostě to, že jsem Češka. V Hanoji žije mnoho lidí, kteří buď v Čechách nějakou dobu žili, nebo tam mají příbuzné, a k Československu chovají vřelé city. Taky je potřeba si uvědomit, že ani já, jako chudá studnetka, jsem tam nebyla nucená žít za 150 dolarů měsíčně, což je údajně průměrný příjem rodiny, jestli se nepletu. A vzpomeňme si na divoká 90.léta v Česku. V turistických zónách v Praze byly dvojí ceny - jedny přestřelené pro turisty a jedny pro Čechy - celkem běžné. <BR/>Osobně mám pocit, že mě naopak Vietnamci, odírali daleko víc na jihu, jen se přitom tvářili, jako že to tak není. V turistických oblastech jižního Vietnamu lecky nelze téměř smlouvat, protože prodejce moc dobře ví, že předražené zboží za 5 minut prodá někomu, kdo nemá tušení o místních cenách. Také jsem se tam daleko častěji setkala s vyloženě nepříjemnými lidmi, ačkoliv to pak zas vyvažovali ti velice příjemní. <BR/>A v Kambože, zejm. v Siam Reap u Angoru, to bylo asi nejhorší. Každé malé dítě tam ví, jak obrat turistu.<BR/>Ale musím přiznat, že mnoho věcí, které my zápaďáci považujeme za samozřejmé pro Vietnamce samozřejmé nejsou, a mnohokrát jsem se setkala s různými z toho pramenícími nedorozuměními. Bohužel také takové věci jako dodržení slibu, spolehlivost apod. se tam berou na lehkou váhu. To se ale říká obecně o Dálném východě.<BR/>Je zajímavé, nakolik odlišné dojmy jsem už o Vietnamu slyšela. Asi to není země pro každého a člověk potřebuje mít trochu štěstí. Pokud bych neuměla vietnamsky, asi bych se tam bez průvodce nevydala, tedy do severního Vietnamu. Ačkoliv já nejsem žádný dobrodruh.Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/05113011554695388497noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5254151338904934626.post-38330842612248257252009-01-22T19:52:00.000+06:002009-01-22T19:52:00.000+06:00Ahoj, zajimave, ze ses vydala studovat zrovna Viet...Ahoj, zajimave, ze ses vydala studovat zrovna Vietnamstinu do Hanoje. Chci se zepat jaky mas pocit z lidi v Hanoji. Prece jen tam nejsi jako turista, znas mistni jazyk, tak by se k tobe mohli chovat mnohem slusneji nez k turistum. I kdyz kdyz jsme po dvou tydnech pobytu ve Vietnamu odletali konecne domu a na letisti jsme si stezovali navzajem s jinymi turisty nato, jak jsou vesmes vsichni severni Vietnamci (na sever od byvale hranice) a zejmana Hanojani, ktere jsme potkali nechutni odporni lide, jejichz jedinym cilem je sedrit turistu o co nejvic penez v co nejkratsim case, tak k nam najednou prisedl 50ti lety Vietnamec a Slovensky povida, ze bohuzel mame pravdu, ze se jel po 17ti letech podivat za svou rodinou a prestoze mluvi Vietnamsky tak ho chteli vzdycky oblafnout nebo okrast kamkoliv sel, protoze lidi proste poznali, ze uz tam nezije. Rekl, ze do Vietnamu uz jedine obchodne, ze na to aby takhle travil svou dovolenou nema nervy.... Jih Vietnamu nam prisel stejny jako Kambodza ci Laos, proste lidi takovi i makovi, ale potom nastal opravdu nejhorsi cestovatelsky zazitek naseho zivota. Neustale dohady, neplneni slibu, dokonce nas chteli vyhodit z autobusu, ze mame jezdit taxiky, coz jsme vzdy nakonec ustali, nebot se nastesti nikdo z pasazeru k agresivnim pruvodcim, kteri nam odmitali prodat listky nepripojil. Tu zlomyslnou radost a smich vsech lidi okolo, kdyz nam na autobusaku nekolikrat ridic zavrel dvere pred nosem, ze mame jet taxikem.... v "hotelu" se nas prisel zeptat kdy uz konecne vypadnem, ze tam ma nejake jine turisty, kdyz den predtim jsme zaplatili ubytovani na 3 noci... Bohuzel ostatni Cesi, ktere jsme potkavali meli uplne stejny nazor a jeden par dokonce po dvou tydnech na severu vzdal zbytek Vietnamu a radeji odjel do Laosu, kde jsme od nich dostali prvni varovani... Zajimalo by me, zda mas stejne zkusenosti a proc jsou lidi na turisty tak odporni... Bohuzel jsme asi zvolili spatny smer, zacit mezi pohodovymi Thajci a skoncit v Hanoji.<BR/>DanaAnonymousnoreply@blogger.com