pondělí 15. prosince 2008

Na cestach

Tak jsme s Ladou v patek konecne vyrazily na cesty. Zpocatku jsem moc nadsena nebyla, nechtelo se mi z Hanoje a vubec jsem nemela na nic naladu. Nasi prvni zastavkou bylo Ninh Binh. Samotne mesto neni prilis zajimave, ale jeho okoli je skutecne idylicke. Jakmile clovek sjede z dalnice cislo 1, ktera tvori hlavni tridu Ninh Binh, ocitne se na skutecnem vietnamskem venkove. Malebna policka a vesnicky, mili lide a pokrikujici deti.



Pujcily jsme si kola a vyrazily do nedalekeho Hoa Lu, ktere bylo kolem roku 1000 hlavnim mestem Vietnamu. V uchvatne skalnate krajine jsou tu rozsety svatyne a hroby panovniku dynastie Dinh a rana Le. Po ceste jsme se snad stokrat musely ptat na cestu [bylo pod mrakem, takze muj vyhlaseny orientacni smysl byl oslaben a navic cesticky mezi poli byly skutecne spletite], ale stalo to za to a vse jsme nakonec nasly. Dokonce uplne zastrcenou svatyni An Tien, ke ktere nas dovedla jedna pani. Samozrejme za prispevek na provoz svatyne, ale bylo to skutecne uzasne misto. Muselo se k nemu projit malym pruskmykem a prejit po uzke pesince lotosove jezirko mezi skalami. Po ceste zpet jiz svitilo slunce, takze jsme se bez vetsich probelmu dosatli domu. Vecer jsme nakoupily ovoce na trhu - vyrazne levnejsi nez v Hanoji - a ja upadla do komatu. Preci jen jsem tu za tri mesice odvykla jakekoliv fyzicke aktivite.


V nedeli jsme si udelaly vylet do Tam Coc. Vietnamci tvrdi, ze Tam Coc je Ha Long na rece a nutno priznat, ze maji pravdu. Projizdka po rece, protekajici tremi jeskynemi, mezi strmymi skalnatymi horami byla skvela. Pak jeste vylet k nekolika skalnim pagodam a znovu krasne opusteny venkov.



Vecer jsme nastoupily do lehatkoveho autobusu a dnes rano prijely do Hue, kralovskeho mesta v 19. a prni polovine 20. stoleti. Autobus zastavil u hotelu, kde nas odchytla slecna a vecpala nam pokoj. Prselo a tak se zdalo rozumne tam zustat. Po nejake dobe nam ale doslo, ze hotel neni tak blizko centra, jak slecna rikala, a tak jsme se zbalily a odesly. Moc se ji to nelibilo, ale my byly asertivni. Jinak to tu ani nejde. A neprohloupily jsme. Hotel, ktery jsme nakonec vybraly je sice za stejnou cenu, tedy 10 dolaru za pokoj za noc, ale je uplne v centru a je daleko prijemnejsi. Dopoledne jsme stravily prohlidkou citadely a jejich palacu, chramu a zahrad. Bylo to nepopsatelne krasne, ackoliv prselo a byla mlha, nebo snad prave proto. Hue je oproti Hanoji tiche pomale mesto. Neni tu zdaleka tolik aut a hluku a lidi, je to tu vyrazne zelenejsi, levnejsi a proste nejak milejsi.

8 komentářů:

Netopýr řekl(a)...

Taková romantik je skoro neuvěřitelná:). Kdy se prosímtě vracíš?

Anonymní řekl(a)...

Na fotky z Hoa Lu a Ninh Binh jsem se dívala už dřív u 160cm - krása krásoucí, romantika nejromantičtější

Bára řekl(a)...

No neuveritelne romanticky to rozhodne je. Pokud nesezenu listek na pozdeji, coz je dost pravdepodobne, priletam 22.ledna.

Netopýr řekl(a)...

Je bezpečné posílat do Žluťácka dárky poštou? ;-)

Tereza Mašková řekl(a)...

Vypadá to skvěle, zvlášť ze zamračený Prahy...

Bára řekl(a)...

No bezpecne... jak kdy a taky zalezi na tom, co se posila. Ale trva to minimalne mesic, nez prijde balik. Krom toho ted nemam adresu. Jinak zamraceno tu je taky, uz tri dny tu prsi, ale to je holt stredni Vietnam, na jihu bude lip:-)

Netopýr řekl(a)...

Tak teď už z fotek té romantice věřím:). Dobře, nic posílat radši nebudu, zvíře by ten měsíc asi nepřežilo:).

Anonymní řekl(a)...

Zdravím do Hanoje, tvoje fotky i zážitky si vždycky rád přečtu a prohlédnu, akorát na napsání mailu už moc času nemám... Tak ti přeju aspoň teď šťastné a veselé a hodně štěstí v příštím roce.
Jarda J.