čtvrtek 25. prosince 2008

Opozdene hezke Vanoce vsem a pro jistotu jiz vse nejlepsi do noveho roku. Tady na me vanocni nalada padla az vcera kdyz jsem telefonovala domu a pak na vecerni msi, na kterou jsme se vypravili s Ladou, Josefinou, Karolinou a jejich vietnamskymi studnety cestiny do katedraly v Nha Trangu. Mse byla ve vietnamstine samozrejme, ale kupodivu jsem i obcas rozumela tomu, co biskup, ktery msi slouzil, rikal. Prala bych vam videt, jak byla katedrala nazdobena. Vsude neony,blikajici svetylka a napisy...
Ale abych nepredbihala. V Hue jsme stravily celkem 3 destive dny. Na druhy den jsme si za 15 dolaru koupily celodenni zajezd do tzv. demilitarozovane zony. Jde o oblast kolem reky Ben Hai, ktera v dobe rozdeleni zeme tvorila hranici mezi Vietnamskou demokratickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou. Paradoxne byla demilitarizovana zona dejistem dlouhych a tezkych boju v prubehu vietnamske valky. Podle planu jsme mely videt asi 11 historicky vyznamnych mist, coz ovsem ve vetsine pripadu znamenalo videt z autobusu. V autobuse jsme stravily prakticky cely den. Pouceni touto zkusenosti jsme dalsi den vyrazily k cisarskym hrobkam v okoli Hue na vlastni pest na motorkach s ridici. Stalo nas to sice 8 dolaru (jak jsme pozdeji zjistily, 4 dolary pripadly hotelu za zprostredkovani), ale nemusely jsme nikam spechat a jeste jsme si popovidaly vietnamsky.
Z Hue jsme se vydaly autobusem do Hoi Anu, kde se nam po dlouhem chozeni podarilo sehnat moc pekny pokoj za rozumnou cenu primo v centru. Hoi An je slavny diky unikatnimu zachovalemu historickemu jadru mesta. Drive byl Hoi An vyznamny obchodni pristav a zilo zde mnoho Cinanu (jejich potomci jsou zde dodnes vyznamnou narodnostni mensinou) a jinych cizincu, ale reka, na ktere pristav a mesto lezely, se v 19. stoleti zanesla naplaveninami a stala se nesplavnou pro velke lode. Od te doby se Hoi An temer nezmenil, tedy lepe receno jeho jadro, je to temer skanzenm, ale dodnes zde,pres bujici turisticky ruch ziji mistni lide. Pravda, vetsinou se zivi prodejem suvenyru, sitim odevu a bot na zakazku a provozem restauraci a hotelu. Porad mi to ale prijde jako lepsi varianta oproti dnes jiz temer vylidnene Male Strane. V Hoi Anu se neda delat nic moc jineho nez se prochazet po malinkem centru. Je zde turisticky okruh v jehoz ramci muze navstevnik videt jeden z cinskych kongregacnich salu, jeden z kupeckych domu, jedno z muzeui, jeden z chramu a predstaveni tradicnich zpevu a tancu pripadne navstivit dilnu tradicnich remesel. Krom absolvovani tohoto okruhu jsme stravily pomerne dost casu v obchodech, protoze Hoi An je proslaveny take levnym hedvabim a krejcovstvimi, ktera siji za malo penez a do druheho dne. Ja se nakonec nenachytala na hedvabi ale na boty. Dala jsem si usit tri pary a citim se provinile, ale uklidnuji se tim, ze v Cechach boty proste na svou nohu shanim pekne tezko. Take jsme si pujcily kolo a dojely na plaz, ale byla desna zima, tak jsme se jen trochu prosly. Vlastne nam cele 3 dny pocasi opet nepralo. A malem bych zapomnela, v Hoi Anu - stejne jako v Hue - moc dobre vari. Ochutnaly jsme skveleho kraba, krevety grilovane v bananovem liste, a cao lau, nudle varene ve vode ze specialni studne s masem a omackou, coz zni trochu fadne, ale byly vynikajici.
Z Hoi Anu jsme jely nocnim autobusem do Nha Trangu. Nha Trang je primorske letovisko v jizni casti stredniho Vietnamu. S Ladou jsme zde stravily 4 noci. Dva dny bylo pres zcela nepriznive predpovedi krasne slunecne pocasi, takze jsme se po dvou tydnech aktivniho cestovani a chozeni popamatkach konecne vyvalily na plaz. Prvni den jsme si s Karolinou a Josefinou, ktere tu uci na univerzite kurz cestiny pro vietnamske studenty, pronajaly lodku a vydaly se na vylet na ostrov. Plaz byla mala a placena, ale moc pekna. Kdyz jsme rekly kapitanovi, ze chceme na obed, zavezl nas do pekelne drahe restaurace v rybarske vesnici. Humra za skoro 2 tisice jsme odmitly a vydaly se na dobroudruznou cestu do nitra ostrova. Nic moc tam samozrejme nebylo, krom vesnice, kde vidi zapadaky jednou za uhersky rok, ale nakonec jsme nasly trh a daly si obed za 5 korun. Samozrejme jsme se ten den pekne spalily, protoze nektere casti tela jsme tu nevystavily slunci uz 3 mesice :-) Abych to zkratila, krome valeni na plazi jsme byly v Oceanografickem muzeu, podivaly se na camskou vez, vyvalely se v bahenich laznich a jedly ruzne potvory. Coz mi pripomina sokujici zazitek ze stedrovecerni vecere. S holkama jsme sly do restaurace. Slecna nam sice rozumela, ale my ji moc ne, protoze lidi tu mluvi uplne jinak nez na severu (misto gi j, misto d r, obcas misto a e a jeste meni tony slov). Chtely jsme si dat rybu, ale vetsina ryb pry dosla. Po dlouhem dohadovani jsme dostaly jeden rybi filet pro 4 lidi, a tak jsme si priobjednaly jeste krevety. To jsme ale netusily, ze jsme si objednaly zive krevety, ktere jsme musely za ziva pomalu uvarit. Poprve v zivote jsem si sama zabila neco k jidlu a musim priznat, ze to byl celkem sok. Mrskaly se chudinky pekelne. No a pak jsme vyrazily na vyse zminenou msi. Ted uz jsme s Ladou v Dalatu, v horskem letovisku, meste romantiky, kam Vietnamci jezdi na libanky. V praxi to znamena, ze zde narazite na neco jinde ve Vietnamu velmi vzacneho, a to dvojice drzici se za ruce, ci dokonce se objimajici! Vsude jsou tu parky a kvetiny a ruzne sosky kolousku, labuti, prasatek apod. a kocary tazene konmi, proste romantika po vietnamsku.

4 komentáře:

Netopýr řekl(a)...

Takstné a veselé a nový rok, gratuluji k prvnímu pocitu skutečného boje o přežití (nebo jen trýznivá poprava bezbranného tvora:)?).

160cm řekl(a)...

jako ty vogos! piste neco!! a taky fotky nejaky ne? :-)

pseudointelektualka řekl(a)...

uh, to je drsný, něco zabíjet pomalu, no fuj, zlatý jatka. (jinak teda je fakt výborný, jak spojíš do jednoho odstavce mrskající se zviřátka a objímající se dvojice. nátěr.)

Anna řekl(a)...

Moc bych chtela fotku kolouska, prasatka nebo labute. Idealne pochopitelne vse dokupy :o)