Nedávno jsme v praxi zažily, co to znamená lingvistický determinimsmus. Pan Vinh, vedoucí Foreign Student´s Office, s námi vždy mluví vietnamsky, pomalu a srozumitelně. I tak pro nás samozřejmě není jednoduché všemu rozumět, vysvětlit mu, co potřebujeme, a zároveň být náležitě zdvořilé. Vietnamština je jazyk, který zdůrazňuje společenskou hierarchii mezi mluvčími a když k tomu člověk připočte, že tento jazyk ještě neovládáme nijak skvělě, je jasné, kdo je v takovéto konvezraci na koni. Byly jsme velmi překvapené, když jsme se dozvěděly, že mluví také anglicky, a jednou jsme s ním anglicky chvíli mluvily. V tu ránu se Vinh distingovaného z člověka, z něhož čiší autorita, proměnil v mladíka, který se s námi bavil jako rovný s rovnými. A na koni byly my. To je zřejmě také důvod, proč s námi od té doby anglicky mluvit odmítá.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat