Ačkoliv jsme myslela, že už jsem připravena na vše, ani letos kurz vietnamštiny, na který tu chodíme, nezklamal a překvapil nás. A to jak v dobrém, tak ve zlém. Negativním překvapením bylo, že existují ještě horší učitelé, než někteří z těch, které jsme měly v minulých letech. Důkazem je paní učitelka Nguyệt. Tato veteránka vietnamského vzdělavacího systému se na první hodině ani neobtěžovala zeptat se nás na jméno a na to odkud pocházíme, a ihned začala mlít nekonečný proud žvástů, jež jsme slyšely už aspoň stotisíckrát - Hanoj je nejkrásnější na podzim. Na podzim svítí slunce a neprší. Jaký je podzim ve vaší zemi? Listy stromů se zbarví do červena a opadávají. Na jaře je všude plno květin. Hodně prší. Toto počasí je dobré pro stromy. Blablablabla... Dokonce ani cvičení paní učitelka nenechá dělat studenty, nýbrž je dělá sama. Když se čte, tak sborově. Zásadně odmítá psát slovíčka na tabuli (má totiž špatnou fixu, která se špatně maže). Tyto hodiny jsme vzdaly.
Pak je tu relativně příjemné překvapení v podobě pana učitele Dươnga. Ten byl na stáži v Kanadě a snaží se výučovat vcelku moderně - dokonce jsem měla powerpointovou prezentaci o našem dávném výletu do Điện Biên Phủ. Jeho hodiny jsou docela zábavné. Pravda, je to částečně tím, že ačkoliv má pan učitel doktorát z lingvistiky, jeho všeobecný přehled není zrovna nejširší. Naše třída se už dozvěděla, že zemětřesení je způsobené globálním oteplováním, že v Evropě jsme historicky byli všichni nomádi, zatímco tady na východě byli všichni usedlí, což dodnes ovlivňuje světovou ekonomiku, a samozřejmě došlo i na věhlasný matriarchát, který přirozeně předcházel patriarchátu a vyskytuje se pouze jako residuum u (zaostalých) etnických menšin. Poněkud šokující bylo, že pan učitel tvrdil, že ve Vietnamu neexistuje povinná školní docházka (existuje, a to do 5. třídy základní školy). No ještě, že do té školy chodíme jen dvakrát týdně a jinak můžeme trávit čas v knihovnách.
Pak je tu relativně příjemné překvapení v podobě pana učitele Dươnga. Ten byl na stáži v Kanadě a snaží se výučovat vcelku moderně - dokonce jsem měla powerpointovou prezentaci o našem dávném výletu do Điện Biên Phủ. Jeho hodiny jsou docela zábavné. Pravda, je to částečně tím, že ačkoliv má pan učitel doktorát z lingvistiky, jeho všeobecný přehled není zrovna nejširší. Naše třída se už dozvěděla, že zemětřesení je způsobené globálním oteplováním, že v Evropě jsme historicky byli všichni nomádi, zatímco tady na východě byli všichni usedlí, což dodnes ovlivňuje světovou ekonomiku, a samozřejmě došlo i na věhlasný matriarchát, který přirozeně předcházel patriarchátu a vyskytuje se pouze jako residuum u (zaostalých) etnických menšin. Poněkud šokující bylo, že pan učitel tvrdil, že ve Vietnamu neexistuje povinná školní docházka (existuje, a to do 5. třídy základní školy). No ještě, že do té školy chodíme jen dvakrát týdně a jinak můžeme trávit čas v knihovnách.
