Tak jsme uspesne dorazily do Hanoje. Letely jsme s KLM, coz by bylo docela fajn (uchazejici jidlo, vino, konak a fakt, ze jsme priletely odpoledne a ne o pulnoci), kdyby sedacky v letadle sly sklopit o vic nez o 20 stupnu a my se aspon trochu vyspaly. Skoro mam pocit, ze jsem pred rokem a par mesici ani neodjela. Po meste pribylo par vezaku, ale starou ctvrt se zemi zatim nesrovnali. Prirozene stouply ceny. Ledova kava neni za 12 ale za 18 tisic, listek na autobus zdrazil ze 3 na 5 tisic, za taxi z letiste date 500 misto 300 tisic a na koleji jiz neprideluji pokryvky, ale jen matrace a polstare. Ale vetsina veci se nezmenila - stanky s jidlem, pan, ktery dela kopie klicu, a vyse naseho stipendia jsou porad stejne. Na koleji jsou stale kubansti studenti, bydlime u Mongolky Gany, ktera tu s prestavkami zije 10 let, a ktera sice casto chodi domu nad ranem uplne ozrala, ale ma lednicku a mnoho zkusenosti a navic porad nekam jezdi, tak budeme mit pokoj ve 3. patre s oknem (sic!!!) docela casto jen pro sebe.
Ted se pomalu vzpamatovavame z jetlagu a najizdime na vietnamsky rytmus: jidlo - kava - "mely bychom si zajit pro pasy ke spravci koleje, ale prsi, tak na to dneska kaslem" - nakup - jidlo - internet (v pocitacove herne, proto pisu bez diakritiky)- pivo. Tak snad do toho moc nezabrednu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
:)nojo, co to asi bylo za narizeni, ze uz se nesmej vydavat periny, urcite s nima Mongolsky kluci neco udelali:)
Okomentovat